Majzlík: „Každý rok překračuji zákon, abych pomohl své dceři“

Březen 4, 2018

 

Životní osud je nevyzpytatelný a o tom by mohl vyprávět svoje i Zdeněk Majzlík, aktivista a starostlivý otec, který ve svém životě už nějaký ten pátek balancuje na hraně zákona. Jeho dceři, Martině bylo v jejich 27 letech diagnostikovaná roztroušená skleróza v progresivní formě a nejvhodnější léčbou je pro ni konopí. Strhující životní příběh s peprnou dávkou názorů na českou legislativu, nejen o to se s námi podělil Zdeněk Majzlík, který každý rok překračuje zákony a ročně musí zasadit, vypěstovat, sklidit a zpracovat tolik rostlin konopí, aby z nich měl 2 kg sušiny. Z toho následně musí vyrobit 2.200 jointů, necelý kilogram drcené sušiny jako přípravek do jídla, a ještě mast a tinkturu.

 

 

Pane Majzlíku, jsem moc ráda, že máme prostor se pobavit o Vás. Co se tedy u Vás v rodině událo? Jaká nemoc byla Martině diagnostikovaná?

 

Martině byla v jejích 27 letech diagnostikována roztroušená skleróza. Bohužel její progresivní forma. Jako absolventka konzervatoře tehdy vyučovala hru na kytaru postižené děti. Jenže pak přišlo zakopávání na rovném chodníku, mravenčení, postupná ztráta citu v prstech. To je pro člověka živícího se hudbou katastrofa.

Samozřejmě, že byla celou dobu v péči lékařů. Zakázali jí otěhotnět a nasadili cytostatika a kortikoidy, které měli nemoc zbrzdit. Jestli se to podařilo, to nevím. Faktem je, že za pár let již musela používat hůlku, za dalších pár let francouzské hole a pak již přišel invalidní vozík. Mezi tím na tři měsíce oslepla, začaly se dostavovat stále silnější bolesti a křeče, a do křečí se dostávalo i dýchací a střevní svalstvo. Takže nastoupily další léky. Díky kortikoidům u ní došlo k rapidnímu odvápnění kostí, takže jen to, že jsem ji vzal do náruče, abych ji přenesl na vozík či z vozíku způsobilo, že jsem jí zlomil dvě žebra.

Pak, asi před třinácti lety, postupně všechny léky začaly ztrácet účinnost. A došlo to tak daleko, že dcera již nebyla schopna ty křeče a bolesti snášet a uvažovala o ukončení života. Jenže člověk, který potřebuje asistenci prakticky ke všemu, se sám nedokáže ani zabít. Bylo to velice kruté. Pak se naštěstí objevil někdo, kdo jí řekl, ať vyzkouší konopí a ono zafungovalo jako zázrak.

 

 

Zaslechla jsem, že v prapočátku jste nebyl zrovna zastáncem konopí. Co bylo prvním impulsem pro změnu Vašeho názoru?

To víte. Všichni jsme denně masírováni kde jakou propagandou. Například o drogách. Jako kluk z Moravy jsem samozřejmě alkohol mezi drogy nepočítal. A s kouřením tabáku jsem měl také dlouholeté zkušenosti. Ale vše ostatní bylo pro mne svinstvo, a ti, co to užívali, méněcenní a zavržení hodní feťáci. Prostě jsem byl docela obyčejný průměrný blb, který si myslel, že nic dalšího již o tom vědět nemusí a může vynášet soudy. Dodnes se za tento svůj tehdejší postoj stydím.

A co bylo impulzem, abych změnil názor? To bylo dost dramatické. Martina se ve svém manželství dostala do situace, kdy začala mít strach ze svého manžela. Prosila, abych pro ni přijel a odvezl ji, tak jsem prostě hupnul do auta a přijel jsem pro ni. Její manžel to bral jako svou pohanu a ve vzteku jí spálil všechno její konopí, které sám pro ni vypěstoval.

Ona si sebou vzala jen krabičku, která jí vydržela pár týdnů. Já jsem si s tím moc hlavu nedělal, prostě jsem si říkal, že to Martina bere jen kvůli tomu, aby trochu zapomněla na své problémy. Jenže pak přišlo peklo v celé své „kráse“. Martina ztuhla, nohy se jí v křečích úplně napnuly, nemohla dýchat a měla strašné bolesti.

Vydržela to asi týden a pak mne úplně zoufale prosila, abych jí nějak pomohl zemřít. Zalezl jsem tehdy do sklepa a tam jsem brečel jako malý kluk. To bylo v roce 2010 a mně bylo 64 let. Nejhorší bylo, že jsem skutečně začal přemýšlet nad tím, jak dceři pomoci zemřít. Vlastně jak ji zabít. Nikomu nepřeji, aby se dostal do takové situace. To je skutečně k zešílení.

Pak se naštěstí u našich dveří objevili dceřiny přátelé a přivezli nám dvě velké igelitky plné konopí. Hned dceři ubalili jointa a já jsem poprvé v životě uviděl, co ta kytka umí. Během půl minuty se Martina smála, vykládala a já jsem byl ten nejšťastnější táta pod Sluncem.
A taky jsem šel do koupelny k zrcadlu, abych se podíval, jak vypadá blbec. Tehdy nastala změna.

 

Léčba konopí je obecně považovaná spíše za alternativní způsob. Existují i jiné léky, kterými se dají následky nemoci zmírnit nebo i zcela vyléčit?

V současné době se v souvislosti s roztroušenou sklerózou hodně hovoří o léčbě kmenovými buňkami, a tzv. bioléčbou. Ale moc tomu nevěřím. Údajně se bioléčba dá použít jen v počátcích nemoci. Ale i tam má jen brzdící účinek. A pokud se jedná o kmenové buňky – můj přítel Philip Polívka (je to synovec Bolka Polívky a narodil se v Kanadě) si to nechal udělat někde v Americe. Stálo ho to šílené peníze, ale ten efekt není znatelný. Víte, roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění. A pokud se někomu ta jeho imunita zblázní a začne napadat vlastní orgány, v tomto případě myelinové obaly nervů, tak vám žádné kmenové buňky nepomohou. Roztroušená skleróza je nevyléčitelná nemoc. A i naši dceru jednou zabije.

Hodně by pomohl seriózní výzkum cannabinoidů. Protože konopí pracuje jinak, než klasické léky. Konopí nakopává váš imunitní systém a pomáhá mu zorientovat se a likvidovat neřádstvo, které se do nás dostalo. Proto je také tak velká úspěšnost léčení některých druhů rakoviny.

 

Svou situaci jste řešil i s legislativními orgány. Jaký mají pohled na Vaši situaci?

Někteří poslanci a vládní činitelé, kterým jsem napsal, mi odepsali, že je jim to líto, a že někdy, až k tomu bude vhodná příležitost, tak se tím budou zabývat. Jiní mi ve své odpovědi vyjmenovali zákony, které porušuji, a napsali mi, kolik za to mohu dostat. Naprosté většině jsme celkem ukradení. Prostě nás nevnímají. Jsme pod prahem jejich rozlišitelnosti.

Víte, já jsem počínaje rokem 2010 napsal všem poslancům, senátorům, ministrům a prezidentům. Taky šéfovi protidrogové centrály plk. Frydrychovi, ombudsmanům a všem lidskoprávním organizacím. Nu a taky Komisaři pro lidská práva EU, Vysokému komisaři pro lidská práva OSN a Ombudsmanovi pro lidská práva při EU a mnoho dalších. Z této plejády politiků, úředníků a dalších mi pomohli pouze tehdejší předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, senátor Jiří Jirsa a senátorka Milada Emmerová. Díky nim byl přijat zákon, který konopí zařadil mezi léčiva. Pak jsem dostal email, že hlavním argumentem byl náš případ.

Jenže nic to nepomohlo, protože tento zákon okamžitě znehodnotil Státní úřad pro kontrolu léčiv, který konopí zařadil mezi nehrazená léčiva, zakázal všem zdravotním pojišťovnám se jakkoliv na úhradě podílet, a nasadil cenu, která až o 100% přesahovala cenu konopí na černém trhu. Tehdy ho bylo možno v lékárně získat za 350 Kč/g. Což by pro Martinu znamenalo měsíčně za svou dávku dát 70.000 Kč, s měsíčním invalidním důchodem 8 600 Kč je to dost nereálná částka.

To je systém dodržování lidských práv „Made in Czech Republic“

 

No a jak si vysvětlujete tu výrazně předraženou cenu léčebného konopí, které je k dostání na pultech lékáren?

Zde je velký problém. Sice se podařilo, aby konopí bylo zařazeno mezi léčiva, jenže jeho zpřístupnění, to znamená, aby i jeho cena v lékárně byla přijatelná i pro ty nejchudší, by velice nabouralo toky peněz od farmaceutických firem. Doktor Lumír Hanuš, objevitel Anandamidu a zřejmých důvodů, proč má konopí tak úžasné léčebné účinky mi vyprávěl, jak v izraelské televizi byla diskuse zástupců klinik, kde se konopí k léčení používá. Všichni tito vysoce postavení lékaři si stěžovali na to, jak obrovské tlaky na ně vyvozují farmaceutické firmy a někteří politici, aby přestali konopí k léčbě používat, protože to významně snižuje odbyt syntetických léků.

A totéž bylo řečeno zástupcem jedné francouzské firmy novinářům na konferenci zástupců farmaceutických firem v Paříži. Bylo to v době, kdy již oficiální část skončila, a probíhal raut. Byl již trochu ovíněný a tak z něj lezlo i to, co jej později asi mrzelo. Doslova řekl, že pokud se skutečně zpřístupní pacientům léčebné konopí, tak minimálně 50% farmaceutických firem zkrachuje a ostatní budou mít obrovské problémy se udržet.

Nu, a protože i našim legislativcům více záleží na penězích, které jim a politickým stranám tečou do kapes, než na starých, nemocných a bezmocných lidech, tak vše vypadá tak, jak vypadá. Vždyť se jen zamyslete nad současným stavem.

 

Bavíme se o legalizaci konopí. Máte představu, jak by mohla legalizace konopí v ČR reálně vypadat? Myslíte si, že by v podmínkách české země mohly fungovat tzv. Social cluby tak, jak je tomu v zahraničí?

Social cluby jsou samozřejmě jedna možnost řešení. Jenže je to opět pouze provizorium, které tento problém kompletně neřeší.
V Německu proběhl u Nejvyššího správního soudu v Kolíně nad Rýnem proces, kde se pár lidí domáhalo povolení konopí pro své léčení si pěstovat. Ten soud vyhráli. A předseda soudu v závěru prohlásil, že žádná mezinárodní smlouva a ani jiné předpisy nesmí bránit člověku v přístupu k léku, který on potřebuje. Toho se lekla německá vláda a nařídila, aby každý, kdo bude mít speciální recept na léčebné konopí, toto dostal v lékárně zdarma. Ano, toto je pro pacienty správné řešení. Vše ostatní je darebáctví a útok na staré, nemocné a bezmocné.

Druhým problémem je všeobecná dostupnost konopí i pro rekreační užívání. Z předchozího víte, jaký i já jsem byl protidrogový fanatik. Jenže v současné době je to již bezmála osm let, co se denně tímto problémem zabývám. A já si jsem naprosto jistý, a mohu to doložit i zkušenostmi ze zahraničí, že jediná správná metoda pro omezení a až likvidaci drogových mafií je naprostá legalizace všech drog a jejich dostupnost pro všechny v lékárnách za minimální poplatek, rovnající se dnes ceně alkoholu či cigaret. Jsem si tím naprosto jistý. A jsem si také jistý tím, že pak by spotřeba drog rapidně klesla. Vše ostatní nahrává jen zločineckým kruhům.

 

Jste ve spojení s dalšími lidmi řešící podobné problémy? Jaké úspěchy / neúspěchy mají oni? Kolik takových lidí (vašim odhadem) v ČR může být?

Od té doby, co jsem začal o našem problému psát, se na mne obrací strašně moc lidí od nás, ze Slovenska a dokonce i z Rakouska. Pro mnohé z nich jsem se stal Bohem, který může jejich problémy vyřešit. Jenže já nejsem Bůh ani všemocný politik. Já jsem stejný zoufalec, jako jsou oni. A jediný rozdíl je v tom, že já to neskrývám, ale řvu o tom do světa. Došel jsem prostě do fáze, kdy z toho morálně-politického svinstva, které v naší zemi existuje, již strach nemám. Byl jsem totiž v situaci, kdy jsem se měl rozhodnout, jak své dceři mám pomoci zemřít. Do žádné jiné a horší situace mne již nikdo dostat nemůže.

Kolik je u nás lidí s RS. A kolik je jich s rakovinou, Crohnem, Parkinsonem, epilepsií, Touretem, lupénkou, depresemi, glaukomem atd.? Kolik žen trpí menstruačními bolestmi a mají strach z porodních bolestí? Na toto všechno a na mnohé další konopí působí přímo zázračně. Jistě, jsou asi dvě procenta lidí, kteří na konopí nereagují, nebo dokonce u nich vyvolá nepříjemné stavy. Ale co těch zbývajících 98%? A to jsem do toho nezahrnul nemoci stáří. A věřte mi, že vím, o čem mluvím. Nejen toto vše konopí řeší. A víte proč? Každý z nás má svůj endokanabinoidní systém. To je systém, který svou prací v Izraeli objevil doktor Lumír Ondřej Hanuš. Tento systém pro naše tělo neustále vyrábí naše osobní kanabinoidy. Říká se jim endokanabinoidy. Když tady něco selže, tak nastoupí zdravotní problémy. A když my si zapálíme jointa, nebo si do rektu zasuneme čípek s výtažkem z konopí, tyto chybějící kanabinoidy nahradíme a s chorobou si pak již poradí náš vlastní imunitní systém. To je to, proč konopí léčí.

 

Co byste vzkázal na závěr našim čtenářům?

Co bych ještě dodal? Snad jediné bych chtěl říci studentům vaší univerzity.

Vy všichni jste již dospělí. Máte mozek, jehož schopnosti jsou nad průměrem běžné populace. Protože jinak byste nebyli studenty univerzity. A jako dospělí chodíte k volbám. Moje generace tento systém nezmění. My to už na tomto světě máme za pár. Bohužel jsme tento systém připravili pro vás. Po zkušenostech, které mám, říkám, změňte ho na systém, který bude pro lidi. Pro staré, mladé, zdravé nemocné, bohaté i chudé. Prostě pro všechny. Tak načerpejte do těch svých hlav potřebné informace a začněte pracovat na změně. Protože jednou vy budete v mé situaci a budete ten systém předávat svým dětem a vnukům. A to za tu dřinu stojí.

 

Já moc děkuji a už se na Vás moc těšíme! Pan Majzlík totiž přijede jako počestný host na naše  SKRZ PRSTY 2018 | Konopí jako užitečná rostlina, už ve středu.